Jessy

Jessy byla moje první fenka malamuta, sice bez PP, ale srdce měla na správném místě. Naučila mě, jak se mám o takového pejska starat, jak vychovávat opravdu trvdohlavého psa, jakým ona věřte nevěřte byla, taky mi byla oporou ve chvílích samoty a úzkosti, vždycky uměla podržet hlavu nad hladinou. Spala ráda nejen v kotci, ale taky na gaučíku, nebo u mě v posteli, měla ráda vodu a taky psí společnost, jako ne každý malamut uměla chodit bez vodítka a to i po vsi, tak na poli. Časem prostě pochopila, že jí za srnkama nepustím a tak jednoho krásného dne, když jí při focení přeběhlo stádo 50 metrů od nás, jen na ně strnule koukala, ale neutekla. Byla pro mě vším a to i po dobu, kdy musela být beze mě u mých rodičů. Vždycky vyčkávala kdy už přijedu a smutně koukala, že zase odjíždím. Bohužel měsíc před jejími 7-mými narozeninami umřela na neznámé příčiny. Měsíc odolávala, ale jen díky práškům které jí udržovaly při životě, ale dál už to nešlo. Ještě dnes pláču, když na ní jen pomyslím...